Ohořelé modré šaty řádové sestry sv. Magdalény zamazané místy od bláta. Několik dní nemyté blond vlasy ji padají do bličeje a zakrývají poměnkové oči, unavené a zavřené. Všechny zásobníky vyprázdnila do posledního démona. Už nemá ani jeden stříbrný náboj. Sedí Roseta za stolem v rozbořeném klášteře a ticho tu narušuje jen praskot hořících trámů a zvuk občasného padajícího zdiva.
"Konečně je klid. Všechny jsem dostala, všechny do jednoho. Peklo bez démonů zaniklo... zaniklo... ", těžce oddechovala a klouby na rukách ji bolely od toho jak silně svírala Svaté bouchačky. Dcera svatého řádu Exorcistů se i přesto začala smát. Vždyť dostala i toho posledního ! Pak náhle zaslechla ten mrazivý šepot při kterém zbledla a sesunula se na kolena.

"Všechny jsi nás odvedla, ale přeci jeden démon zůstal, milá Roseto. Já jako poslední z Temných ti předávám žezlo a moc jako svému následovníku. Vládni dlouze... milá Nesvatá Roseto..hahaha...".